Tri naprosto spinavy, rasta typci s vyholenou holkou s odporne vychlastanym hlasem a chovanim americkeho suverena. Jedna zmatena Cinanka, spanelsky parecek a kluk s cerne nalakovanyma nehtama to bylo dnesni obsazeni shuttle busu do Hondurasu.
Cesta trvala sest hodin, ale v tomhle divnem slozeni mi prisla vecnost. Trochu jsme se zasekli na hranicnim prejezdu, kdy jsme museli zaplatit 10Q za vycestovani ze zeme a pak o deset metru dal jsme platili 3$ za pricestovani do Hondurasu, kdy jsme dostali vizum na 90 dni.
Ubytovani nam zabralo jen chvilicku, protoze nikdo z divnousu nemel zajisteny hostel, tak se jelo pred ten nas a ja se jen modlila abysme nemeli prapodivne qvatro v zadech. Nastesti to na ne bylo moc ciste, tak sli shanet dal. Zustala tu jen zmatena Cinanka, ktera se jede potapet na Utilu ovsem jak zjistil muj preuzasny manzel, dostala vizum vstahujici se jen na Copan s platnosti na 3 dny. Tak s Vasou volali na velvyslanectvi, kde meli pausu a nakonec jela zpatky na hranice ziskat vizum, ktere potrebuje.
My jsme se vydali vedle do hospudky. Hospudka typu vezmi co je nebo jdi jinam, takze neni na vyber, ale vetsinou to byva vyborne. Jeste nikdy to nechutnalo spatne. (viz foto: Ryba se smazenym bananem/ nejsou to hranolky)
Copan ruins na nas vylozene cekaly, protoze nam nabidl ten divny kluk s cernyma nehtama, ze mu muzeme pridat 10$ na pruvodce a muzeme jit s nim. Samozrejmne jsme toho vyuzili, protoze jsme si ho nevzali v Tikalu a trochu nas to mrzelo. Tenhle pan, byl ovsem trida, vypravel neuveritelne poutave a jak jsme zjistili v prubehu vykladu, tak s nim byl tocen i nejaky dokument pro National Geographic.
Pridame par fotek. Prosim povsimnete si obetniho oltare, ktery ma udelany i spadovy zlabek na krev. Hlava se davala do doliku tylem a podrizla se v hrdle. Obetovala se vzdy nejdulezitejsi osoba, pro kterou to byla cest.
Žádné komentáře:
Okomentovat