Tak mame za sebou dalsi dve hodiny cesty,kdy jsme kazdy sedel jen na jedne pulce zadku a vzajemne jsme se zapirali rameny. Totiz chteli jsme vyzkouset ten velky americky bus, zdalo se nam, ze bude pohodlnejsi. Za normalnich okolnosti by pohodlny byl, to by osem nesmeli na sedackach pro dva sedet tri z kazde starny. Prostredkem, ktery uz nebyl videt, mezi lidmi sedicimi v pozici embria, si to kazdou chvili sinul vyberci za cestu nebo na zastavkach prodejce orisku, cokolad, tortil a kdo vi ceho. My lapali po vzduchu. Otazka kolik lidi se vejde do americkeho busu je zbytecna, neslo to ani spocitat.
SHELA
Tak se jmenuje mestecko v kterem ted prebyvame. Na prvni pohled nic moc, prach, vsude mrize na oknech a u bank stoji policiste s brokovnici. Ale to je tu normalni jen jsme si odvykli z tech horskych vesnicek. Horko tezko jsme nasli jidelnu. Menu shodne jako vsude, fazole, maso, tomatovy sos. Vasikovi to porad chutna, ale ja bych si dala rajskou se dvema :-)
Zitra mame v planu jit na vulkan Santa Maria a prespat pres noc. V noci je pry u protejsi sopky krasne videt lava. Tak jsem zvedava jak to dame. V Quetzal trackers nam bylo receno, ze vystoupame do vysky 3700m.
Dobře se na noc na sopce oblecte, bude tam kosa. A bacha na další domácí mazlíčky ;-)
OdpovědětVymazatPS: před 7 lety si Santa Maria co hodinku odfoukla z vedlejšího kráteru, tak se nelekejte...