Tak jsme si pěkně poTIKALi...

Odjezd je naplánován na ráno, půl pátou.
"buďte před hotelem včas, na nikoho se nečeká" teda kromě odvozu:) dvacet minut je skoro včas. Je tma, není nic vidět a tak píšu předchozí příspěvek.

Těsně před šestou hodinou ranní jsme na prvním stanovišti, kde se kupují lístky. Q150 na osobu je vstup (Q70 na os je dovoz tam a zpět a vůbec neplatí možnost vybrat si odjezd..) Jako na potvoru jsme si zapomněli průvodce na pokoji. Tak si kupujeme mapu Q20 a za Q35 čaj a sendvič.

Mapa je krásná barevná, úžasně popsané trasy, jen jí asi dělal někdo kdo v Tikalu nebyl. Cesty hold vedou jinak, ale co, bude alespoň dobrodružství. Je ještě lehce šero, něco v dáli řve a nad námi občas zamavá křídly nějaký pták. Než dojdeme k první pyramidě je už světlo ale u vrcholku hlavního komplexu se stále vznáší mlha. Kluzké schody pyramid lákají k průzkumu. Je mi jasné, že východ slunce dnes nenafotím, je prostě mlha.

Procházíme různé části různé chrámy, až dojdeme k vyhlídce Templ IV. 64.6m vysoká pyramida z které jsou vidět vrcholky ostatních. Nádhera.

Potom jdeme do části zvané ztracený svět. Ten byť není nejvyšší ani nejznámější mě okouzlil nejvíce. ... mystické místo ...asi tak to vystihnu nejlépe, ve vzduchu je vůně džungle, a v troskách chrámu je zvláštní vůně kamene a vlhkosti. Jo, tady se mi líbí! A stále sami bez lidí.

O kus dál potkáváme místního rangera, no prostě strážce parku, ptáme se co jsou ty zvláštní zvuky, Lámanou anglicko-španělskou pamtomimou se dozvídáme, že jsou to opice. Hurá tedy na opičky, vyzbrojen objektivem "ráže 55-300" jdeme potichu jako myšky za nejsilnějším hlukem. Tolik kraválu a taková malá mrcha. Po chvilce pátrání jsme jich pár vyfotili.

Cestou k jiným ruinám jsme potkali stádo ruských turistů. Jsem rád, že jsme tam ráno byli bez nich.

Co by to bylo za prales deštný, když by nám cestou zpět k shuttle busu trochu nesprchlo. Neprozetelně jsem schoval foťák, škoda, mohl jsem mít přes cestu přecházející 'gang' místních opic. Pak jsme je ještě potkali cestou domů, přeběhli před dodávkou.

Až dojedeme, tak zkouknu co píšou o jednotlivých stavbách. Průvodce co jel s námi dost huhlal, tak jsme šli sami, ale cestou jsme potkali dva tři co vyprávěli velmi poutavě, ti by i stáli za najmutí...